Ve znamení kříže

Když první pláč se ozval ze tvých retů,
maminka k srdci přitiskla tě blíž,
na čílko tvoje chvějící se rukou
s mateřskou láskou udělala kříž.

Když uměl jsi již první krůčky vratké,
na pozdrav ručkou zamával jsi již,
tu brávala ji teplou svojí dlaní a učila tě,
jak se dělá kříž.

Čas letí dál i tobě také život
přinese často mnohých trampot tíž. Věř,
u kříže se duše tvá vždy zhojí,
tam najdeš klid a srdce očistíš.

Jen se ho drž, je věčným zdrojem síly,
když vše tě zklame, k němu vždycky smíš
a Ten, jenž za nás kdysi trpěl
i tobě rád pomůže nést tvůj kříž.

Byť tupený a hanobený světem,
vítězem zase jednou bude kříž,
i ty ve všech útrapách a strastích
vše vydržíš a s ním i zvítězíš.