Sobota 21. září 2024 byla pro nás ministranty zcela výjimečná. Plní očekávání a nadšení jsme se vydali na dlouho plánovaný výlet do Olomouce. Brzy ráno jsme vyrazili od fary spolu s naším milým panem farářem a Michalem Košňarem směrem k České Třebové. Když jsme dorazili na vlakové nádraží, čekal na nás téměř plný vlak. Ale co na tom, že jsme si museli posedat v malých skupinkách do kabinek – atmosféra byla i tak skvělá. Ve vlaku jsme si povídali, poslouchali oblíbené písničky a plní očekávání se těšili na všechna dobrodružství, která nás měla čekat. Cesta vlakem utekla rychle, a než jsme se nadáli, už jsme vystupovali v Olomouci.
Bez váhání jsme nasedli na první autobus směřující k nádherné Bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Když jsme dorazili, v bazilice právě probíhala mše svatá, proto jsme jen tiše z dálky pozorovali, abychom nerušili. Před bazilikou jsme si pak udělali krátkou pauzu na svačinu a samozřejmě nesměla chybět společná fotka.
Další zastávkou byla Zoo, kam jsme dorazili okolo jedenácté hodiny. První část jsme prošli svižně, zastavili jsme se u rozhledny, která se před námi tyčila jako výzva. Skoro všichni jsme na ni vylezli – pohled z vrcholu byl úchvatný! Pod rozhlednou jsme se pak usadili k obědu. Nezapomenutelným momentem byla návštěva výběhu opic, kam se dalo volně vstoupit. Bylo to, jako bychom se ocitli v našem přirozeném prostředí! Jedna z opic seděla hned u cesty, a tak se Dáňa rozhodl, že si ji pohladí. Jakmile se k ní však přiblížil, opice po něm vystartovala a přidala se k ní i další! Rychle jsme z výběhu vycouvali. Došlo nám, že si budeme muset najít výběh s jinými zvířaty, kam zapadneme lépe. Třeba lamy. Tento napínavý zážitek nám zůstane v paměti ještě dlouho.
Zbytek zoo jsme prošli klidněji. Odpoledne jsme nasedli na autobus, který nás odvezl zpátky na hlavní nádraží. Unavení, ale šťastní, jsme vyrazili na cestu zpět do České Třebové a auty domů. Celý den byl plný radosti, smíchu a dobrodružství. Ministrantský výlet na Svatý Kopeček byl pro všechny nezapomenutelným zážitkem!
Za prosečské ministranty Tomáš Roušar
