Kluci, kteří slouží při liturgii u oltáře, se scházejí jednou za měsíc po nedělní mši svaté. Zváni jsou i ti, kteří by s ministrováním rádi začali.
Každý ministrant vlastní svojí brožurku MINISTRANTI, která mu prozradí spoustu informací o jeho činnosti. Hlavním cílem schůzek je přiblížit klukům jejich činnost u oltáře. Po schůzce se pomodlíme modlitbu k sv. Tarsiciu.
K tématům ministrantských schůzek prozatím patřilo:
- Liturgické předměty a jejich používání
- Části kostela
- Monstrance
Další tématickou schůzkou byla monstrance
Kluci se dozvěděli, že je to zdobená a zlacená schránka sloužící k výstavu eucharistie (adoraci) a k žehnání.
Zjistili, jak tam vlastně ta hostie drží, že je uchycena v tzv. lunule (skřipec ve tvaru půlměsíce).
- Podrobnosti
Sobota 21. září 2024 byla pro nás ministranty zcela výjimečná. Plní očekávání a nadšení jsme se vydali na dlouho plánovaný výlet do Olomouce. Brzy ráno jsme vyrazili od fary spolu s naším milým panem farářem a Michalem Košňarem směrem k České Třebové. Když jsme dorazili na vlakové nádraží, čekal na nás téměř plný vlak. Ale co na tom, že jsme si museli posedat v malých skupinkách do kabinek – atmosféra byla i tak skvělá. Ve vlaku jsme si povídali, poslouchali oblíbené písničky a plní očekávání se těšili na všechna dobrodružství, která nás měla čekat. Cesta vlakem utekla rychle, a než jsme se nadáli, už jsme vystupovali v Olomouci.
Bez váhání jsme nasedli na první autobus směřující k nádherné Bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Když jsme dorazili, v bazilice právě probíhala mše svatá, proto jsme jen tiše z dálky pozorovali, abychom nerušili. Před bazilikou jsme si pak udělali krátkou pauzu na svačinu a samozřejmě nesměla chybět společná fotka.
Další zastávkou byla Zoo, kam jsme dorazili okolo jedenácté hodiny. První část jsme prošli svižně, zastavili jsme se u rozhledny, která se před námi tyčila jako výzva. Skoro všichni jsme na ni vylezli – pohled z vrcholu byl úchvatný! Pod rozhlednou jsme se pak usadili k obědu. Nezapomenutelným momentem byla návštěva výběhu opic, kam se dalo volně vstoupit. Bylo to, jako bychom se ocitli v našem přirozeném prostředí! Jedna z opic seděla hned u cesty, a tak se Dáňa rozhodl, že si ji pohladí. Jakmile se k ní však přiblížil, opice po něm vystartovala a přidala se k ní i další! Rychle jsme z výběhu vycouvali. Došlo nám, že si budeme muset najít výběh s jinými zvířaty, kam zapadneme lépe. Třeba lamy. Tento napínavý zážitek nám zůstane v paměti ještě dlouho.
Zbytek zoo jsme prošli klidněji. Odpoledne jsme nasedli na autobus, který nás odvezl zpátky na hlavní nádraží. Unavení, ale šťastní, jsme vyrazili na cestu zpět do České Třebové a auty domů. Celý den byl plný radosti, smíchu a dobrodružství. Ministrantský výlet na Svatý Kopeček byl pro všechny nezapomenutelným zážitkem!
Za prosečské ministranty Tomáš Roušar
- Podrobnosti
V roce 2025 jsme dušičkový víkend prožili s ministranty v Praze. Dohromady nás i s novohradskými ministranty bylo přes dvacet. V pátek odpoledne jsme vyrazili auty a sešli se ve večerních hodinách v Salesiánském středisku mládeže Praha – Kobylisy. Kluci po příjezdu vyskákali z aut a byli hned na hřišti. Aspoň jsme věděli, kde začít hledat, kdyby se čistou náhodou někdo odpojil od skupiny.
Po společné večeři jsme si zahráli hru: NA FARÁŘE. Nebylo hlavním cílem udělat z kluků opravdové pány faráře, ale spíše jsme si vyzkoušeli naší pozornost a rychlost. Každopádně, jak už jsem uváděl v minulém článku, buďme připraveni na cokoliv! Jen Bůh ví, jaké životní cesty s každým z nás zamýšlí.
Jsme přeci ministranti, a tak jsme si v sobotu domluvili služby u oltáře. V 8:00 nás čekala ministrantská zkouška na slavnost jáhenského svěcení v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zkouška probíhala pod vedením ceremoniáře Vojtěcha Mátla, rodáka z Ústí nad Orlicí. Ministrantů se na tuto slavnost sešlo opravdu mnoho, i tak Vojtěch zaúkoloval téměř celou naši skupinu. Vyzkoušeli jsme si nést křížek a svíce v průvodu, obsluhovat u obětního stolu a držet biskupské insignie (berla a mitra). Účast na této slavnosti byla pro všechny dobrou a motivující zkušeností pro pokračování v ministrantské službě. Po obřadě jsme byli pozváni na občerstvení do Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, kde jsme se měli možnost pozdravit s Arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem. Zbytek dne část skupiny prožila ve společnosti her a část skupiny vyrazila na prohlídku osvětlené Prahy.
V neděli ráno nás čekala poslední snídaně, mše svatá v místním kostele svaté Terezie od Dítěte Ježíše, úklid a cesta domů. Je důležité i touto cestou poděkovat našim kamarádům ministrantům z Nových Hradů, pro které to nebyl první výlet do Prahy a tentokrát nám prosečským nabídli společnou účast.
Dále patří velké díky panu faráři Robertu Štěpánkovi, který nám domluvil naši účast na sobotním jáhenském svěcení. Nakonec děkujeme Václavu Jiráčkovi za poskytnutí ubytování, společenských i sportovních prostor v Salesiánském středisku.
Díky Bohu a svatému Donu Bosco (zakladateli Salesiánů) za ochranu během celého výletu. Nezbývá než dodat: STÁLO TO ZA TO!!!
Za všechny výletníky: Zdeněk Šplíchal
- Podrobnosti
