V roce 2025 jsme dušičkový víkend prožili s ministranty v Praze. Dohromady nás i s novohradskými ministranty bylo přes dvacet. V pátek odpoledne jsme vyrazili auty a sešli se ve večerních hodinách v Salesiánském středisku mládeže Praha – Kobylisy. Kluci po příjezdu vyskákali z aut a byli hned na hřišti. Aspoň jsme věděli, kde začít hledat, kdyby se čistou náhodou někdo odpojil od skupiny.
Po společné večeři jsme si zahráli hru: NA FARÁŘE. Nebylo hlavním cílem udělat z kluků opravdové pány faráře, ale spíše jsme si vyzkoušeli naší pozornost a rychlost. Každopádně, jak už jsem uváděl v minulém článku, buďme připraveni na cokoliv! Jen Bůh ví, jaké životní cesty s každým z nás zamýšlí.
Jsme přeci ministranti, a tak jsme si v sobotu domluvili služby u oltáře. V 8:00 nás čekala ministrantská zkouška na slavnost jáhenského svěcení v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zkouška probíhala pod vedením ceremoniáře Vojtěcha Mátla, rodáka z Ústí nad Orlicí. Ministrantů se na tuto slavnost sešlo opravdu mnoho, i tak Vojtěch zaúkoloval téměř celou naši skupinu. Vyzkoušeli jsme si nést křížek a svíce v průvodu, obsluhovat u obětního stolu a držet biskupské insignie (berla a mitra). Účast na této slavnosti byla pro všechny dobrou a motivující zkušeností pro pokračování v ministrantské službě. Po obřadě jsme byli pozváni na občerstvení do Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, kde jsme se měli možnost pozdravit s Arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem. Zbytek dne část skupiny prožila ve společnosti her a část skupiny vyrazila na prohlídku osvětlené Prahy.
V neděli ráno nás čekala poslední snídaně, mše svatá v místním kostele svaté Terezie od Dítěte Ježíše, úklid a cesta domů. Je důležité i touto cestou poděkovat našim kamarádům ministrantům z Nových Hradů, pro které to nebyl první výlet do Prahy a tentokrát nám prosečským nabídli společnou účast.
Dále patří velké díky panu faráři Robertu Štěpánkovi, který nám domluvil naši účast na sobotním jáhenském svěcení. Nakonec děkujeme Václavu Jiráčkovi za poskytnutí ubytování, společenských i sportovních prostor v Salesiánském středisku.
Díky Bohu a svatému Donu Bosco (zakladateli Salesiánů) za ochranu během celého výletu. Nezbývá než dodat: STÁLO TO ZA TO!!!
Za všechny výletníky: Zdeněk Šplíchal